Picture of Sekretářka stránek
Indikátory neúspěšného udržení hmotnosti
by Sekretářka stránek - Tuesday, 20 August 2013, 1:06 PM
 

Autor: Mgr. Marie Joachimová

V České republice trpí 52% lidí nadváhou či obezitou. Abychom mohli lépe poradit pacientům, kteří by rádi svou váhu redukovali, je důležité znát nejen cestu jak hmotnost snížit, ale také faktory úspěšného a neúspěšného udržení hmotnosti.

Důvody neúspěšného udržení hmotnosti mohou být metabolické, psychologické nebo vlivy prostředí, často jde o kombinaci mnoha faktorů [1]. Zatímco v minulosti se většina odborné i laické společnosti zaměřovala především na problém redukce hmotnosti jakožto krátkodobého cíle, v současné době se pozornost pomalu přesouvá na udržení a stabilizaci hmotnosti, tedy cíl dlouhodobý. Například American Dietetic Association, která se léta soustředila na redukci hmotnosti, v současné době zdůrazňuje, že je důležitější dlouhodobé udržení i menší redukce hmotnosti než samotné snížení váhy [2].

Osoby s nadváhou a obezitou dostávají četné instrukce ohledně redukce nadměrné hmotnosti, ale pouze malá část z nich obdrží také adekvátní informace o strategiích, napomáhajících hmotnost úspěšně a dlouhodobě udržet. Během redukce jsou často podporováni okolím, lékaři a motivace je dále udržována úspěšnými výsledky při antropometrickém přeměřování i lepšími psychickými a fyzickými pocity. Po skončení redukční fáze však většina těchto motivačních faktorů mizí a je velmi těžké najít nové [1,3].

Pouze 20% osob, které úspěšně redukovaly hmotnost, udrží tento úbytek alespoň po dobu 1 roku [4]. U ostatních dojde, často ihned po ukončení dietní, farmakologické či jiné intervence, k signifikantnímu nárůstu váhy [5]. Jaké jsou tedy faktory, které zvyšují pravděpodobnost opětovného nárůstu hmotnosti?

Indikátory neúspěšného udržení hmotnosti před počátkem programu ukazuje tabulka 1. Pociťované bariéry vůči cvičení zahrnují pocity „příliš unavený,“ „příliš těžké,“ „nedostatek času“ a „žádný společník“ a pociťované bariéry vůči dietní intervenci postoje „vysoká cena zdravých potravin“ a „jedení mimo domov příliš často.“ [5]

Indikátory neúspěšného udržení hmotnosti před začátkem programu

(Upraveno z Ulen et al., 2008)

1) Vyšší věk

2) Opakované pokusy o redukci hmotnosti

3) Vysoká maximální hmotnost

4) Nízká úroveň motivace

5) Motivace z jiných než zdravotních důvodů

6) Ztráta kontroly při příjmu potravy

7) Přístup vše nebo nic

8) Pociťované bariéry vůči cvičení

9) Pociťované bariéry vůči dietní intervenci

10) Nereálné cíle redukce hmotnosti

11) Negativní vnímání sebe sama

Faktory neúspěšného udržení hmotnosti po ukončení terapie shrnuje tabulka 2. Většina z nich vychází z nedostatečné adherence ke změněnému životnímu stylu, tedy z porušování dietních, pohybových a behaviorálních návyků, jako je snížení pohybové aktivity, zvýšení procentuálního zastoupení tuku ve stravě a snížení dietních omezení [4].Mezi negativní prediktory adherence patří vyšší počáteční BMI, menší redukovaná hmotnost po šesti měsících a velmi častým impulzem ke snížení adherence bývá dovolená [6].

K dalším indikátorům neúspěšného udržení hmotnosti patří negativní odpověď na otázku „Jste schopen zvýšit svou pohybovou aktivitu?“ [7]. Ke zvýšení hmotnosti může přispět i snaha o další redukci váhy těsně po skončení programu. Dalšími faktory přispívající k znovunabytí hmotnosti patří redukce váhy trvající méně než dva roky a deprese. [1]

Indikátory neúspěšného udržení hmotnosti po ukončení terapie

(Upraveno z Ulen et al., 2008; Craig et al., 2007)

1) Redukce hmotnosti vice než 15-30% počáteční váhy

2) Zvýšení hmotnosti během prvních měsíců po úspěšné redukci

3) Nepravidelné vážení

4) Žádná nebo nedostatečná reakce na zvyšování hmotnosti

5) Pocity hladu

6) Nespokojenost s dosaženou redukcí hmotnosti

7) Nedostatek kontroly při příjmu potravy

8) Příjem potravy jako reakce na stres

9) Konzumace stravy bohaté na kalorie, tuky a cukry

10) Častá konzumace jídel typu „fast food“ (více než 2 – 3x týdně)

11) Sedavý způsob života

12) Snížená frekvence a hladina fyzické aktivity

13) Sledování televize více než 2 – 4 hodiny denně

Lidé, kteří mají větší riziko nárůstu váhy, by si měli být tohoto rizika vědomi a vyhledat okamžitě pomoc, pokud se začnou odklánět od doporučení zaměřených na stabilizaci hmotnosti nebo při náhlém zvýšení hmotnosti. V rámci edukace by měli být seznámeni se všemi rizikovými faktory, a také se skutečností, že mírné kolísání váhy je běžné, ale převýší-li + 2,5 kg, snižuje se výrazně šance udržení redukované váhy. [5]

Všechny osoby, které úspěšně redukují hmotnost, by měly mít na paměti, že ačkoliv již nemusí dodržovat striktní dietní program, je v rámci stabilizace hmotnosti potřeba pokračovat v pravidelném sledování hmotnosti, dodržování stravovacích návyků, zahrnujících dietu s nízkým obsahem kalorií, tuku a cukrůa pravidelné snídaně a dostatečné pohybové aktivity během celého roku. Je vhodné seznámit je i s dalšími behaviorálními strategiemi, které vedou k dlouhodobému udržení redukované hmotnosti (viz článek Prediktory udržení hmotnosti po její úspěšné redukci). Vzhledem k tomu, že riziko nárůstu hmotnosti se snižuje s časem, měl by být ustanoven dlouhodobý cíl udržet hmotnost 2 – 5 let. [5]

  1. Craig J. How to Maintain Lost Weight. Diabetes Spectrum. 2007; 20(3): 186-188
  2. Greenwald A. Current nutritional treatments of obesity. Adv Psychosom Med. 2006; 27: 24-41.
  3. Thomas SL et al. "They all work... when you stick to them": a qualitative investigation of dieting, weight loss, and physical exercise, in obese individuals. Nutr J. 2008; 7: 34.
  4. Wing RR, Suzanne P. Long-term weight loss maintenance. Am J Clin Nutr. 2005, 82 (suppl): 222–5S.
  5. Ulen CG et al. Weight Regain Prevention. Clinical Diabetes. 2008; 26(3): 100-113.
  6. Greenberg I et al. Adherence and success in long-term weight loss diets: the dietary intervention randomized controlled trial (DIRECT). J Am Coll Nutr. 2009;28(2): 159-68.
  7. Kong W et al. Predictors of success to weight-loss intervention program in individuals at high risk for type 2 diabetes. Diabetes Res Clin Pract. 2010; 90(2): 147-53.

Obrázek: Autor: Flickr upload bot http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Arc-en-ciel_comestible.jpg