Picture of Sekretářka stránek
Poruchy výživy u seniorů
by Sekretářka stránek - Monday, 2 December 2013, 9:45 AM
 

Autor: MUDr. Markéta Galovcová

Výživa hraje důležitou roli v péči o starého člověka. Významně ovlivňuje celkový stav organismu, tj. tělesnou i duševní výkonnost, odolnost k infekci, lepší zvládání stresu i rychlejší hojení ran. Proto by sledování stavu výživy, včasné rozpoznání nedostatečné nebo nesprávné výživy, a důsledné zavedení správného režimu či nutriční podpory, mělo být nedílnou součástí péče o starého člověka.

Stárnutí je definováno jako geneticky vyměřené trvání života. Jde o specifický a nevratný biologický proces, který je univerzální pro celou přírodu. Jeho konečnou etapou je období, kterému říkáme stáří. Podle doporučení Světové zdravotnické organizace rozdělujeme stáří do tří období:

60-74 let ranné stáří

75- 89 let vlastní stáří

90 a více dlouhověkost

Každý orgán lidského těla ztrácí během stárnutí svoji funkční rezervu, a tím činí organismus méně přizpůsobivým vůči neustále se měnícím vnitřním i vnějším podmínkám. Proto mají choroby ve stáří svá specifika. Dochází ke spojení více nemocí bez kauzální souvislosti či k jejich řetězení (polymorbidita), a klinický obraz se u řady nemocí liší od klinického obrazu u mladších osob. Příznaky mohou být jen minimálně vyjádřené (mikrosymptomatologie), nemoc se neprojeví obvyklou škálou příznaků, ale jen jedním či několika z nich (mono-, oligosymptomatologie), choroba se projeví zcela nespecifickými a nečekanými příznaky či postižením jiného orgánu (druhotné postižení), a v neposlední řadě je důležité, že všechny, i běžné akutní nemoci, např. viróza, jsou provázeny zvýšeným rizikem úmrtí. (1)

Se stoupajícím věkem dochází v organismu k fyziologickým změnám, které ovlivňují metabolické procesy ve stáří: stoupá podíl tukové tkáně, především v centrálních orgánech, a dochází k úbytku svalové hmoty. Tyto změny mohou vyústit v poruchu příjmu potravy a následně negativně ovlivnit nejen výskyt komplikací, ale i prognózu pacienta. (4)

Mezi tři nejčastější problémy v oblasti výživy u seniorů patří: Obezita, malnutrice a dehydratace.

Obezita

Vzniká v důsledku nerovnováhy mezi příjmem a skutečnou potřebou energie. Jedná se o problém spíše vyššího středního věku a ranného stáří. Obezita představuje rizikový faktor pro řadu nemocí, např. cukrovku, onemocnění srdce a cév, degenerativní onemocnění kloubů apod. Tyto závažné choroby pak mohou přestavovat pro nemocného další omezení pohyblivosti, a tím dochází k uzavření bludného kruhu. Výživa přitom mnohdy bývá nadbytečná pouze kvantitativně, tj. nadměrně energická, ale nedostatečná kvalitativně, s malým obsahem vlákniny, vitaminů, stopových prvků a nedostatkem tekutin. Největším problémem při snižování hmotnosti bývá nedostatek vůle omezit příjem potravy adekvátně jejímu sníženému výdeji. (2)

Malnutrice

Je častá zejména u osob starších 75 let. Podle stavu, ve kterém se organismus nachází, rozlišujeme dva typy hladovění : prosté ( marasmus) a stresové (Kwashiorkor). Příčinou prostého hladovění je dlouhodobé nedostatečné omezení přísunu živin. Během tohoto hladovění jsou za 40-50 dní vyčerpány bílkovinné a energetické zdroje a nemocný umírá. Stresové hladovění se rozvíjí při nedostatku bílkovin za stresových situací, např. u pacientů s těžkým akutním onemocněním, úrazem nebo popáleninou. Při tomto hladovění je vyčerpání zásob 2-3x rychlejší.(3)

Důsledky malnutrice dělíme na primární a sekundární. Mezi primární patří snížení svalové síly, včetně dechového svalstva, s následnou k hypoventilací a vznikem plicních infektů. Přispívá k tomu i porucha imunitního systému vlivem snížené tvorby proteinů akutní fáze a počtu lymfocytů, v jejímž důsledku také dochází ke zpomalenému hojení ran. Snížená koncentrace plazmatických a transportních proteinů vede ke snížení onkotického tlaku plazmy s následným vznikem otoků, dochází k poruše transportu železa, mastných kyselin, kortizolu a četných léků transportovaných na albuminu. Malnutrice negativně ovlivňuje funkci jater, snižuje motilitu střev a přispívá ke zhoršení mentálních funkcí. Sekundárními důsledky malnutrice jsou zvýšená morbidita, prodloužená doba hospitalizace a rekonvalescence, a zvýšená mortalita. Až se 70% nemocných, kteří přicházejí do nemocnice s různým stupněm malnutrice, se její stupeň zhorší. (U těžkých malnutricí stoupá počet pooperačních komplikací na 70%, z toho mortalita na 25%). A v neposlední řadě nelze také opomenout vyšší náklady na zdravotní péči. (2)

Dehydratace

Ve stáří je organismus na změny vodního hospodářství mnohem citlivější, k dehydrataci dochází poměrně snadno a rychle. Napomáhat tomu mohou některé léky a také skutečnost, že starý člověk má oslabený pocit žízně. Významnou roli může hrát i strach z většího přísunu tekutin při inkontinenci. Komplikace dehydratace mohou být vážné, ovlivňují většinu systémů. Způsobují např. minerálový rozvrat, trombózy dolních končetin s následnou plicní embolií, cévní mozkové příhody nebo selhání ledvin.

Závěr

Je nutné na možné poruchy výživy u seniorů myslet, identifikovat je, a včas intervenovat, případně zahájit nutriční podporu, a tím minimalizovat rizika vyplývající z poruch výživy seniorů. (5)


1. Topinková E., Geriatrie pro praktického lékaře, 1. vyd., Praga, Grada Publishing, 1995

  1. Klevetová D., Výživa ve stáří. Sestra 1/2009
  2. Zadák Z., Malnutrice ve stáří – její vyhledávání a význam pro prevenci komplikací, Medicina.cz 3/2000
  3. Jurašková B., Malnutrice – rikový faktor infekčních onemocnění, Medical Tribune 6/2010
  4. Bretšnajdrová M., Výživa seniorů, malnutrice a role doplňků stravy, vitaminů, Lékařské listy, 10/2010